Každý čtvrtek ve školním roce v odpoledních hodinách navštěvuji kurz anglického jazyka. Společně se čtyřmi kolegyněmi a panem Šímou tvoříme skupinu mírně pokročilých angličtinářů. Anglicky jsem se učil čtyři roky na gymnáziu a jeden rok na vysoké škole, bohužel poté jsem asi dvacet pět let angličtinu nepotřeboval a pracovní možnosti mě motivovaly ke studiu německého jazyka. S příchodem paní učitelky Kostecké jsem začal postupně oprašovat slovíčka, výslovnost, časování sloves v angličtině. Během výuky jsem se dozvěděl o možnosti vycestovat na studijní pobyt do zahraničí. Kolegyně Jolana Maluchová zpracovala veškeré dokumenty do projektu Erasmus +, umožňující výuku cizích jazyků v zahraničí pro učitele.
Výuka v minulém školním roce probíhala podle plánu, postupně jsme probírali jednotlivé lekce, cvičení, slovní zásobu. Ke konci ledna jsem odjel do zahraničí a v telefonu jsem objevil naléhavou esemesku od paní Kostecké. Ozvi se co nejdříve, je potřeba upřesnit termín, místo tvého jazykového pobytu v zahraničí. Když jsem se dozvěděl o reálné možnosti pobytu, nemohl jsem zprávě uvěřit. V kalendáři jsem si vybral prázdninové datum 8.- 22. 7. 2017.
Prvotní radost a očekávání z cesty za jazykem se postupně během následujících měsíců mírně rozdrobila nejrůznějšími aktivitami, výlety a všedními starostmi. S blížícím se termínem odjezdu se ovšem radost, ale na druhé straně také mírná obava, vrátila zpět. Již cesta letadlem do zahraničí mě fascinovala. Letecký provoz, atmosféra letiště mě úplně vtáhla, cestu letadlem jsem si užíval.
Po příletu na Maltu na mě čekal zaměstnanec taxi služby, který mě dopravil do mého nového přechodného bydliště. První dojem na Maltě – vysoká teplota, horko a vlhko. Taxi mě vezlo směrem na sever ostrova do části Bugibba. Bydlel jsem v rodině elegantní dámy, která ubytovávala studenty z celého světa. Týden přede mnou ubytovala studentku z Japonska.
První dva dny jsem se seznamoval s okolím a očekával pondělní ráno, vstup do jazykového kurzu. Naše bydliště bylo vzdáleno asi tři kilometry od školy. Každodenní procházku po nábřeží, kolem obchůdků a lodiček jsem si oblíbil.
Ve škole jsem studoval ve skupině Pre Intermediate. Bylo zajímavé seznámit se se studenty z Evropy, ale i z dalekých zemí. Naši skupinu tvořili tři Italové, jedna Švýcarka, dva Němci, dvě Španělky, jedna studentka z Taiwanu a jedna Japonka. Každý student měl osobitou výslovnost, proto jsem v začátku všem nerozuměl. Výuku vedl Paul, učitel z Anglie, který deset měsíců trávil ve škole na Maltě. Postupně se mu podařilo vytvořit z nás dobrou partu, která se společně scházela i v odpoledních hodinách. První vyučovací hodina začínala v 9.00 a končila o půl jedenácté, následovala třicetiminutová přestávka, kterou jsem využíval k relaxaci u moře. Po přestávce následovala další část v délce jedna a půl hodiny. Paul zapojoval ve výuce všechny žáky, pracoval s interaktivní tabulí, připravoval kvízy, tajenky, doplňovačky. Ve druhém týdnu jsme více konverzovali ve dvojících, soutěžili ve skupinách, diskutovali o Maltě, o zvycích v jednotlivých zemích. Paul pokračoval ve výuce neustále vpřed.
Nejvíce mé přízně si získala studentka z Japonska- Hirona. Drobná, černovlasá, vždy se usmívající dívka. Společně jsme trávili nejvíce času, chodili po nábřeží do školy, odpoledne utíkali k moři, večer jsme společně s paní domácí vařili večeře, psali domácí úkoly. Nejzajímavější byly diskuse o tradicích, životě lidí v Japonsku a o rozdílech mezi našimi kulturami. Mnohokrát jsme se zasmáli, ale také nevěřícně kroutili hlavou nad odlišnostmi v obou zemích.
Mimo výuku mě zajímal celý ostrov, jeho historie, moře, příroda, lidé, kulinářské speciality. Ostrov je protkán sítí komunikací, kterou využívá veřejná autobusová doprava, tímto je každá část snadno dostupná pro turisty. V prvním týdnu jsem navštívil hlavní město Vallettu, trajektem doplul na ostrov Comino, poslední večer před odletem jsme zavítali do centra historie Malty do Mdiny, kde probíhal kulinářský festival.
Po dvou týdnech naplněných novými zážitky a zkušenostmi s výukou angličtiny jsem se vrátil domů. Se svými spolužáky si průběžně dopisuji, těším se na další kontakty. Studium v zahraničí mi umožnilo používat cizí jazyk při výuce odborných předmětů.
Roman Zajíc