Praxe v zahraničí jsou pro naše studenty příležitostí, jak intenzivně zhodnotit teoretické znalosti nabyté ve škole. Už osmým rokem si mohou vyzkoušet, jaké je to pracovat v 4 a 5* hotelech na ostrovech Kréta a Samos. Zahraniční praxe je zprostředkována agenturou HR Experts, zastoupenou paní Olgou Vlachou. Studenti musí projít sítem výběrového řízení, jehož součástí je zaslání strukturovaného životopisu a osobní pohovor v anglickém jazyce se zástupkyní HR Experts.
V letošním roce studenti pracovali na úseku Food and Beverage, jako obsluha klientů v restauraci. Část studentů pracovala také v plážovém baru a část jako hoteloví animátoři. Tuto lukrativní práci mohli vykonávat jen díky tomu, že na naší škole získali certifikát Barmanské asociace, popřípadě certifikát absolventa animátorského kurzu.
Z ohlasů spokojených klientů
O tom, že naši studenti jsou na praxi velmi kladně hodnoceni, svědčí pochvalné dopisy spokojených klientů, zaslané ředitelce školy:
„Letos v srpnu jsme s manželkou trávili dovolenou na Krétě v hotelu Galiny v městě Aqua Marina. Celou dobu se o nás vzorně starali i Vaši studenti, kteří tam byli na praxi. Prosím poděkujte jim za vzornou reprezentaci, jak vaší školy, tak i České republiky.“
Ing. Vladimír Doupovec, Uherské Hradiště
„Na začátku června jsem strávila několik dnů v hotelu Galini na Krétě. Chtěla jsem Vám touto cestou sdělit, že jako majitelka restaurace v Českém Krumlově jsem chod hotelu pozorovala asi více než ostatní hosté a brzy jsem také zjistila, že obsluhující personál zahrnuje i studenty Vaší školy. Musím říci, že přes to, že se tento obor teprve učí, byli velmi dobří. Zejména jsem chtěla pochválit slečnu Šárku Štěpánikovou, která byla velmi pozorná, milá a snažila se nám, ale i ostatním hostům ve všem vyhovět. Tento hotel je opravdu veliký a personál zde obslouží obrovský počet lidí, což Vaše děvčata zvládala bravurně s úsměvem a lehkostí, která je v této profesi velmi důležitá.
Snad je tato pochvala povzbudí a gastronomii nebo cestovním ruchu se budou dál věnovat a doufám, že i pro Vás je tato zpětná vazba přínosem.
Lenka Frýbová, Český Krumlov
Účastníci zahraničních praxí
Také samotní studenti hodnotí možnost účasti na zahraničních praxích velmi pozitivně. Je to pro ně příležitost, jak se vymanit z ochranitelského školního a rodičovského prostředí a zkusit si na dva až čtyři měsíce samostatný život. Věříme, že získané zkušenosti a dovednosti využijí i ve svém profesním životě.
HOTEL GALINI SEA VIEW KRÉTA
Aneta Blechtová, Anna Holubová, Romana Lukášková, Pavel Špička, Šárka Štěpáníková, Kristýna Zatloukalová
HOTEL DORYSSA SAMOS
Barbora Glozygová, Vítězslav Hloušek, Aneta Kobrinová, Nela Křížová, Veronika Poláková, Tereza Šoukalová
Moje první zkušenosti z Řecka
Všechno to začalo už hodně dávno. Ještě před tím, než jsem nastoupil do prvního ročníku, jsem byl rozhodnutý, že na SOŠ v Šumperku chci jít právě kvůli možnosti mít praxi v Řecku, v nějakém skvělém hotelu. A taky se to povedlo. 26. května jsme v tátou a mojí přítelkyní vyrazili ze Zábřehu směrem na Krakow, kvůli jednomu z nejlevnějších letů do Řecka, který se podařilo sehnat. V Krakowě na letišti jsem v klidu čekal na příjezd Aničky a Šárky, které letěly se mnou. Naše odbavení pak probíhalo plynule, než jsme se dostali na kontrolu zavazadel, které jdou přímo do úložného prostoru letadla. Já měl vše v pořádku, ale Anička zapomněla, že palubní zavazadlo nesmí obsahovat tekutiny nad 100 ml. Její příruční kufřík obsahoval všechny přípravky na její bohaté kudrnaté vlasy. Musela ihned vše vyhodit, dokonce i roztok na čočky.
Přístání se neobešlo bez potlesku, protože let byl bezchybný a všichni jsme přežili. Upřímně musím říct, že se těším na let zpět, ale ne kvůli tomu, že bych chtěl zpět, ale protože jsem si létání prostě zamiloval. Pokračování bylo jednoduché, na letišti nás vyzvedl řidič hotelu, který se označil za nejlepšího řidiče celé Chanie, což nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, ale fakt, že nás často vozí do práce, i když to do ní máme jen 3 minuty pěšky, mluví sám za sebe. Po půlhodinové jízdě z letiště následovalo dvouhodinové čekání v hotelu. Příliš dlouho na to, že čekáte na začátek svého pracovního pobytu a nevíte, co přesně vás čeká, jaký bude pracovní kolektiv, kde přesně budete spát, v kolik ráno vstáváte do práce a podobně. O práci, jsme se nedozvěděli až do večera do osmi. Holky dostaly pokoj celkem slušný, čistý, s kuchyňkou a koupelnou. Ale mě zavezli do pokoje na kopci, který měl rozbité okno, všechno bylo odporné a špinavé, po zemi se válely ubrousky bůh ví od čeho, ponožky, spodní prádlo, plechovky, pytlíky od brambůrků a šíleně to tam smrdělo. A k celému dojmu přispělo i to, že mi řidič ještě s jedním klukem, který jel s námi, řekl, že do kuchyně nemám chodit, protože to tam šíleně, ale šíleně smrdí. Přede mnou tam bydlelo asi hodně velké prase. Byl jsem nucen si tam nechat batohy, ale rozhodl jsem se, že v tomhle žít nebudu a že vyjednám nový byt, nebo aspoň úklid, protože mi řekli, že od doby, co jsem převzal klíče, jsem za celý byt včetně úklidu zodpovědný já.
Přijel jsem zpět do hotelu a hned jsem manažerce oznámil, co se děje, jak to tam vypadá a že se tam prostě nedá žít, bohužel mě napoprvé odpálkovala, že jsem od doby převzetí klíčů za úklid zodpovědný a že se s tím nedá nic dělat. Naštěstí je tu ale vždy náš strážný anděl paní Kostecká, které stačilo zavolat, a po pár minutách, no dobrá, tak po hodině a půl sezení v hotelové pohovce za mnou přišla manažerka, že mě zavezou pro zavazadla a dostanu nový byt. A taky tomu tak bylo, dostal jsem nový byt pod hotelem, asi minutu pěšky od pláže, který byl čistý, ale byl pro pět lidí, a dostal jsem informaci, že co nevidět budu mít čtyři spolubydlící z Řecka.
První dojmy z této zprávy byly špatné, protože se poměrně špatně začleňuju a bál jsem se, že mi udělají ze života peklo a že čtyři měsíce tady budu žít s lidmi, kteří mě budou nenávidět. Ale nestalo se. Velmi rychle jsem poznal, že tito kluci, i když starší než já, jsou vážně úžasní, hodní a hlavně ochotní sdílet vše své i se mnou. Jedna z prvních vět totiž byla: „Vše co je naše, je tvoje a ani se neptej, jestli to můžeš použít, vzít nebo sníst. Prostě si to vem.“ To mě ohromilo, protože takovouto mentalitu v Česku je hodně těžké najít. Tak jsem jim nabídnul to samé. Stali se z nás kamarádi, pomáháme si, navzájem si přispíváme na bydlení, a navíc všichni po sobě uklízí.
Ale zpět k práci. První den v osm hodin večer jsme měli pohovor o našem pracovním zařazení. A to byl ten největší zlom mého pobytu. Všichni jsme se dozvěděli, že Anička bude jediná animátorka v hotelu. A také jsme se dozvěděli všechny výhody animátora, co může a co zase ostatní pracující nesmí. A ovšem, že první moje myšlenka byla, že bych si mohl hodně přilepšit, protože jsem s sebou měl osvědčení o absolvování kurzu animátora a už jsem tuto práci několikrát dělal, podobně jako Anička, a navíc, kromě sobeckých myšlenek, jsem také chtěl Aničce pomoct, aby to měla jednodušší a aby nebyla na vše sama. Proto jsem se po deseti minutách odhodlávání zeptal, zda bych se k ní nemohl přidat. A odpověděli mi, že ráno se to dozvím. A opravdu, ráno mi dali odpověď, že se k ní můžu přidat. V prvních momentech jsem byl nejšťastnější na světě, protože jsem mohl chodit normálními vchody, mohl jsem jíst v restauraci, mohl jsem být na baru, protože moje práce byla bavit se s lidmi a bavit lidi. Prostě jsem si nemohl na nic stěžovat a ani teď po měsící stále nemůžu. Ale jedna věc by tu stejně byla. Já jsem sem totiž nepřijel, abych si užíval, abych měl dovolenou. Přijel jsem pracovat, chtěl jsem získat spíše zkušenosti s prací číšníka. Tím se pro mě stala práce, ke které jsem se sám přihlásil a kterou vykonávám docela dobře a s nadšením víceméně zbytečnou pro to, co chci dělat, tedy práci číšníka. Na druhou stranu mi tato práce pomáhá v tom, že umím komunikovat s více lidmi, umím organizovat jejich volný čas a neustále se zlepšuji v komunikaci v angličtině.
Chtěl jsem ale také napsat o podmínkách mých přátel, kteří pracují v restauraci. Protože pokaždé, když jdu s normálními hosty do restaurace na snídani, oběd či večeři, tak je mi to dost nepříjemné, jelikož mi je mých přátel líto a necítím se moc dobře. Protože my animátoři si můžeme jíst lépe, ale oni ne. Moji kamarádi jí studené zbytky po večeři, jejich pracovní podmínky nejsou nejlepší, dny volna nemají, jak měli mít, ne všichni lidé jsou na ně příjemní, a navíc je to hodně těžká práce, takže dřou opravdu, ale opravdu hodně. Zároveň je ale hrozně obdivuju. Holky to neuvěřitelně zvládají a myslím si, že se u nás nestane, že by nějaká odjela z praxe domů dříve. Jsou to hrdinky.
Na konec bych chtěl samozřejmě zmínit i ty úžasné věci, které s sebou pracovní pobyt v Řecku nese. Moře, pláže, párty, všichni jsme poznali spousty nových a skvělých lidí. Nedaleká Chania, do které jsme si všichni udělali výlet, je úžasná a vím, že za celé čtyři měsíce zde jistě prožijeme spoustu úžasných a nezapomenutelných chvil. Myslím si, že všichni tady jsme škole a agentuře, která nám zahraniční praxi zprostředkovala, velice vděční za tuto skvělou možnost vyjet do zahraničí a poznat, jak to funguje jinde než jen v Česku.
Pavel Špička